Metal, Rock & Punk

Punk

Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník, toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali proti tehdejší společnost protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a „honbu za penězi“. Tento životní styl se během krátké doby dostal k jakési pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Toto heslo lze za určitých okolností považovat za zlidovělou verzi teorie bodu Omega, se kterou ve 20. století přišel jezuitský teolog Teillhard de Chardin. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že punk je o provokaci.

Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku, tzn. využívání jednoduché melodie většinou čtyř v extrémních případech i pouze dvou akordů, ostrému, většinou satirickému textu. Za počátek tohoto hnutí lze považovat skupiny Sex Pistols, The Clash a Ramones, které bývají často označovány jako zakladatelé tohoto stylu. Toto označení není zcela pravdivé, protože již o zhruba deset let dříve se o něco podobného pokoušela řada skupin, např. Stooges, či Velvet Underground, atd., ale tyto kapely se s tímto stylem neprosadily. V bývalém východním bloku patřila tato hudba mezi zakázané proudy, přesto i zde vznikala řada skupin, které tento styl napodobovaly (HNF, FPB, atp.). Po pádu komunismu se pak tento hudební a životní styl začal prosazovat i zde.

S punkovou hudnou je spojen i speciální chaotický tanec - pogo, který nemá určená přesná pravidla. Uplatňuje se prudké kývání hlavou, máchání rukama, skákání v rytmu bicích (nebo i mimo rytmus) a zběsilá interakce s ostatními tanečníky.